Dnes je 22.12.2024 a svátek má Šimon.

Ahoj Neděle

18.11.2011 Duše ryze romantická
19.10.2010 Výroční oheň
10.10.2010 Můj první volebním mítink
07.02.2010 Kolečkové brusle
31.01.2010 Malí kamarádi

SEZNAM VŠECH AHOJ NEDĚLÍ

14.08.2007 | Monínec

Víš jak se jmenuje ráj na zemi? MONÍNEC. To je místo, kam se jezdí na dovolenou bez ratolestí ..... relaxovat, jezdit na koni, tvořit, hrát golf, cvičit a tak :-) Nejlépe prý tento pobyt najdeš, když jako správně obětavá a oddaná matka hledáš „dovolenou s dětmi“. Najednou Ti na netu vyskočí MONÍNEC a……… co myslíš? Jedeš tam !!!!! A BEZ DĚTÍ !!! A bez výčitek :-))
Vedoucím našeho relaxačního pobytu měla být cvičitelka Štěpánka (Taková hadí žena, co si dá nohu za krk a ještě při tom dokáže hrát na housle. Naprosto nechápu, jak to ta ženská dělá – údajně jen cvičí a protahuje svaly, ale já vím své – NEMÁ KOSTI !!!!!!!) Myslím si, že nejen Štěpánka záhy pochopila, že největší kápo na pobytu je Sára. Hlídala, co se dalo. Začalo to paničky kufrem a rozhodně nekončilo jen hlídáním pokoje – všichni máme pokousaný zadky. Pak už hlídala celou chalupu a její okolí – dokonce vyhnala i psa majitelů a to je prosím pes velikosti medvěda. Nejvíc Sára zaperlila v den odjezdu, kdy se vypařila ze společenských prostor a bez přítomnosti paničky (nebo kohokoliv jiného) chtěla uklízečkám vysvětlit, že ten pokoj JE PROSTĚ JEJÍ.

Zkus přede mnou říci „jízda na koni“ a zhroutím se. Ten, kdo řekl, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu, rozhodně nikdy nejel na Karkulce. To byla MOJE kobylka. Cestou se rozhodla, že se musí nacpat k prasknutí. Každou chvíli okusovala větvičky keříků a jiné divoce rostoucí flóry a já přitom koupala své nohy v kopřivách. To by se ještě možná dalo snést. No…… i když …………… chtěla jsem své nožky otřepat od těch protivných kopřiv a zapomněla při tom, že se přesně tímto pohybem kůň pobízí k rychlejší chůzi. Věř mi, že tohle už NIKDY nezapomenu a KLUS rozhodně NENÍ romantický. Máš při tom jediné přání – aby se kůň okamžitě, ale opravdu OKAMŽITĚ, změnil v houpacího koníka. Hm, a nesmíš ječet, protože by se kůň mohl splašit :)) Ještě, že mi tohle řekli předem.....
Když jedeš na koni, musíš třímat otěže v rukou. Pevně. To se snadno řekne: „Třímat otěže“. Ovšem - to by se ten kůň nesměl chtít pást a ty bys při tom nesměla „třímat“ ty přiblblý otěže. V ten moment, kdy Karkulka sklonila hlavu k lučnímu porostu, jsem pochopila výraz „střemhlav dolů“. Naštěstí má kůň nepřehlédnutelnou hřívu a bylo se za co chytit !!! Byla jsem jak marionetka. Místo abych já „řídila“ Karkulku otěžemi, tak naopak Karkulka díky těm otěžím mávala se mnou. Připomínám - NESMÍŠ JEČET!! A mně se tak chtělo!!!!!!
A ta „vycházka“ na koních trvala hodinu. Ne hodinu, ale H-O-D-I-N-U. Byly i momenty, kdy Karkulka šla mírně jako ovečka a já si vychutnávala ten houpavý pocit v sedle. Byla to nádhera. I přes tento docela milý zážitek vím, že si místo koně pořídím houpací křeslo :-)
Jo, a taky jsem si myslela, jak budu na tom koni krásná, jak mi budou v zapadajícím slunci vlát vlasy, no - prostě jako ve filmu. Tak mi hned v maštali narvali na hlavu červenou přilbu. Dětskou. S bílejma dalmatinama. Těma kreslenejma!! Fakt jsem byla lady :))

Navíc, já nešťastná se nezúčastnila výuky golfu (a tak se na to těšila), nebyla v sauně a nestihla spoustu jiných věcí, které bych si měla na takové dovolené dopřát. Hlavně, že jsem jela na koni.
Z toho jasně vyplývá, že příští rok musím jet zas a jeden pobyt že je málo :-)
Ať žije Monínec 2007

PS: Jeden nepříjemný zážitek ale teda mám. Pepa, vrchní dietolog, nám sdělil, že řízek není dietní (i když jsou to bílkoviny) a větrník taky prý nic moc (i když jsou to sacharidy). A já do té doby měla takovou radost, jak mám pěkně vyváženou stravu :-))

Jo, a ještě ……………. nehty už odrostly a anglicky stále neumím :-)

VÁŠ NÁZOR:

© 2006 - 2009 Jana Smidková
Stránky vytvořil: Élysion - Vojtěch Smidek