Dnes je 22.12.2024 a svátek má Šimon.

Ahoj Neděle

18.11.2011 Duše ryze romantická
19.10.2010 Výroční oheň
10.10.2010 Můj první volebním mítink
07.02.2010 Kolečkové brusle
31.01.2010 Malí kamarádi

SEZNAM VŠECH AHOJ NEDĚLÍ

16.03.2007 | Lyžák

Ahoj Neděle,
musím Ti napsat, že přelom února a března byl zatím nejbáječnější týden v novém roce. Odjela jsem na lyžák s partou puberťáků – jestli se tedy zhruba 50 pubošů dá nazvat partou :) Sněhové podmínky byly ucházející – měli jsme na Šumavě tři metry sněhu. Ano, 3 metry. Čtvereční. Na pózovaní při focení to byly podmínky přímo ideální :) Když si koupíš nové lyžařské kalhoty, bundičku a rukavice – tak se prostě na tom sněhu musíš vyfotit. MNĚ se to nepovedlo. Fotila jsem všechny okolo a nikomu nechtěla půjčit foťák. Je to můj první a je od Ježíška. Takže vlastně ten úžasný, velmi, opravdu VELMI těsný obleček nemám zvěčněný. Nenech se plést, těsný nebyl schválně – jen jsem stačila do odjezdu zase nějaké to kilo přibrat a tím vzala lyžařská souprava za své. Vlastně mi byly jen ty rukavice. Soupravičku jsem měla schovanou na ramínku ve skříni a lyžovala v tom, co jsem na sebe narychlo sehnala. Tedy lyžovala......no, stála na lyžích, ječela na lesy a nekontrolovatelně se řítila šnečím tempem tam, kam jsem vůbec nechtěla. To bys nevěřila, jak někdy dokáže i ta šnečí rychlost nahnat smrtelný strach.
Děcka byly naprosto super. Nejen, že se daly strhnout pro každou prču – hledání pokladu pomocí "šifrovaných" zpráv, halový šestiboj, maškarní disko – ale dokonce i samy vymýšlely soutěže, do kterých dokázaly zapojit "hlídací" sbor. A co mě úplně odbouralo – dokázaly vydržet přednášku první pomoci a naší zdravotnici Marušku bombardovaly dotazy. Nejvíce je zajímalo, jestli si opravdu doktoři pouští na sále hudbu :)
Před odjezdem se samozřejmě plakalo – někdo pro to, že už NIKDY neuvidí toho úžasného, krásného, neodolatelného instruktora (dokonce se na něj vykládaly karty), někdo pro to, že už NIKDY nebudou taková parta jako na lyžáku, no a já ... já potají upustila slzu dojetí, protože ... PROTOŽE už se to NIKDY nebude opakovat. A ačkoliv jsou to přidrzlí puberťáci, přesto mají kouzlo dětí, kteří dokážou nabít úžasnou energií. A proto se mi po nich bude stýskat.
Bude se mi stýskat – po úžasném Jirkovi, který dokáže udělat legraci a strhnout k smíchu naprosto všechny i v těch nejnemožnějších situacích – po Kortym alias Cabadajovi, který mě vždy dokázal odzbrojit svým šarmem a upřímností – po Zdeňkovi, který dokázal unést bágl větší než on sám – po Janě, které budu vždy závidět její odvahu na lyžích. Po Kamile "PIPI", která mi prostě přirostla k srdci – po Kristýně, která měla na všechno tisíc odpovědí a vždy ještě dvě v záloze – po Lukášovi, Davidovi, Lucce, Verče a všech ostatních.
Takže, konec nostalgie, utřít slzy, uložit fotky a hurá do víru všedních dní, Hurá domů ke své úžasné puberťačce, která je i přes ty oči v sloup a ušklíbnuté koutky mým "pubošem" nejoblíbenějším.
A závěrem? Pokud vás štve šéf, kolegyně, manžel či tchýně, práskněte do bot a vyražte ven s dětmi. Klidně i s těmi svými :) Stojí to za to !!!!!!!!!!

VÁŠ NÁZOR:

© 2006 - 2009 Jana Smidková
Stránky vytvořil: Élysion - Vojtěch Smidek